Osobní vozy JŽ

Jako souhrn napříč podniky jsou aktuálně k dispozici následující přehledy:

Vývoj právní formy podniků JŽ

Označování vozů JŽ, normálněrozchodné vozy

Přehled výroby Goša

Základní konstrukční odlišnosti vozů Goša UIC-Y

Dodávky vozů z Maďarska

Dodávky vozů z Polska a domácí výroba dle polské licence

Dodávky vozů UIC-Z

Právní forma výrobců kolejových vozidel v Jugoslávii

V první fázi jsou zpracovány podklady k normálněrozchodným čtyřnápravovým vozům vyrobeným od roku 1960. Ostatní vozy jsou zatím zpracovány zkušebně a nekompletně. Postupně budou doplněny známé údaje ke starším vozům a k vozům dvounápravovým. Jsou zde uvedeny i ostatní vozy mající úzkou souvislost s provozem vlaků osobní dopravy.
Sledované období končí rokem 1991. Více podrobností k turbulentnímu vývoji jednotlivých podniků je zde.
Standardně byly dodávány vozy pro mezinárodní provoz UIC-Y s rychlostí 160 km/h a starší vozy s rychlostí 140 km/h. Průběžně se měnilo (ne)zařazení do mezinárodního režimu, v mnoha případech se snižovala rychlost a rekonstruovalo se vytápění, příp. probíhaly další úpravy mající vliv na označení vozů. Související změny číselného intervalu jsou zmíněny pouze je-li to účelné a jsou-li údaje k dispozici. Stejná situace je u výskytu písmene "s" v národním schématu písemného značení pro snížení rychlosti.

Část informačních zdrojů není stále zpracována. Omezeně dostupné zdroje nejsou často úplné, nebo si navzájem odporují. Všechny údaje jsou bez záruky.

Podnik KSR, normálněrozchodné vozy

Podnik Beograd, normálněrozchodné vozy

Podnik Ljubljana, normálněrozchodné vozy

Podnik Novi Sad, normálněrozchodné vozy

Podnik Priština, normálněrozchodné vozy

Podnik Sarajevo, normálněrozchodné vozy

Podnik Skopje, normálněrozchodné vozy

Podnik Titograd, normálněrozchodné vozy

Podnik Zagreb, normálněrozchodné vozy

Sledované období začíná rokem 1991. Více podrobností k turbulentnímu vývoji jednotlivých podniků je zde.
Od roku 1990 opětovně začleňován vozový park podniků Novi Sad a Priština. K přečíslování vozů docházelo postupně a nesystematicky. Některé vozy měly přidělena nová čísla pouze administrativně.

Část informačních zdrojů není stále zpracována. Omezeně dostupné zdroje nejsou často úplné, nebo si navzájem odporují. Všechny údaje jsou bez záruky.

Podnik Beograd

Podnik Titograd

Systém označování vozů JŽ prošel v průběhu let několika zásadními změnami, které reflektovaly jak mezinárodní standardy UIC, tak vnitřní politické a organizační změny v Jugoslávii.


1. Změny v písmenném řadovém označení

• Do roku 1982: Vozy byly značeny číselně dle UIC, ale písmenné označení se řídilo národními pravidly. V národním systému se občas nesystematicky objevovalo písmeno „s“ i u vozů s rychlostí 120 km/h (původně určeno pro vozy do 100 km/h).
  
• Období 1980–1983: Od roku 1983 bylo plošně zavedeno písmenné značení dle standardu UIC. Toto označení se však v předstihu používalo již od roku 1980, takže v těchto letech existovala obě značení souběžně.
  
• Rok 1990: Došlo k poslední významné úpravě významu některých malých písmen (nejvýrazněji u „l“ a „m“). Tato změna časově korespondovala se sloučením podniků Nový Sad a Priština pod správu Bělehradu.
  
• Poznámka: Na jednotlivých stránkách popisů je označení ze systému do roku 1982 uvedeno menším písmem, označení platné od roku 1983 je uvedeno větším písmem.

2. Administrativní rozdělení a vlastnictví

Pomocí inventárních čísel (9. příp. 10. pozice kódu) se rozlišovala příslušnost ke konkrétnímu podniku. Po vzniku podniků Nový Sad, Priština a Titograd byla u těchto podniků situace složitější:

• Starší vozy: Vozy předané z podniku Bělehrad novým nástupcům si dočasně ponechaly původní inventární čísla (řady 6XX a 7XX) a k novému systému přešly až kolem roku 1983 během přechodu na písmenné označení UIC.
  
• Nové vozy: Vozy objednané novými podniky a dodané začátkem 80. let dostaly odpovídající sérii už přímo z výroby.

3. Číselné označení a technické změny

Pro číselné značení se používal standardní 12místný kód UIC. V dokumentaci JŽ se pro zjednodušení často uvádí pouze typové označení (5. až 8. pozice kódu). Zatímco kód vlastníka (72 – JŽ) byl neměnný, ostatní parametry se často upravovaly podle provozních potřeb:

• Režim provozu: Změna mezi vnitrostátním (50) a mezinárodním (51) režimem.
  
• Rychlost: Úprava maximální rychlosti vozu (např. změna z 80 na 40 či 10 v kódu UIC).
  
• Vytápění: U vnitrostátních vozů docházelo často k rekonstrukcím topných soustav.

Příklad přeznačení:

Jeden konkrétní vůz mohl během své služby nést řadu různých kódů, často již od první revize:

• Původní: 51 72 20-80 XXX-X (mezinárodní režim)
  
• Změna režimu: 50 72 20-80 XXX-X (vnitrostátní režim)
  
• Snížení rychlosti: 51 (nebo 50) 72 20-40 či 20-10 XXX-X

Vzhledem k těmto skutečnostem existuje velké množství variant (někdy i chybných) a není možné zobrazit všechny kombinace číselného a písmenného značení, které se v praxi používaly.