Význam malých písmen v označování osobních vozů Srbských železnic (ŽS) a Železnic Černé Hory (ŽPCG). Aktuální stav. Velká písmena jsou vysvětlena na samostatné stránce.
a | třínápravový vůz |
aa | dvounápravový vůz |
c | vůz se sedačkami upravitelnými jako místa k ležení (lehátka) |
ee | vůz se zásobováním energií z napájecího vedení (CZE) |
l | vůz vybaven kabelem pro rozhlasové zařízení |
ll | vůz vybaven rozhlasovým zařízením |
m | vůz delší než 24,5 m |
t | velkoprostorový vůz se středovou uličkou |
U bývalých Jugoslávských železnic určovala první (případně i druhá) číslice z inventárního čísla vozu příslušnost ke konkrétním podnikům, jejichž působnost z velké části odpovídala tehdejšímu administrativnímu členění státu. Tento způsob označení byl zaveden v rámci přečíslování na systém dle UIC. Označování korespondovalo s celou koncepcí JŽ (Zajednica Jugoslovenskih željeznic - Sdružení Jugoslávských železnic), kdy jednotlivé podniky disponovaly velikou samostatností. Reálně to znamenalo, že si každý podnik např. objednával samostatně vozy, vytvářel jízdní řády atp. Například po Evropské konferenci o jízdních řádech se konala obdobná konference v rámci JŽ, kde se dolaďovaly vlaky mezi jednotlivými podniky. Hlavní funkcí JŽ bylo zastupování železnic na území Jugoslávie v mezinárodním měřítku (konference, UIC, ...) a koordinovat spolupráci mezi jednotlivými ředitelstvími. V některých oblastech si podniky navzájem i konkurovaly. Konkrétní právní forma (a tedy i zkratka) se několikrát měnily nezávisle u všech podniků.
0 - podnik Lublaň* Podnik Priština sídlil částečně i ve stanici Kosovo Polje, kde bylo i veškeré zázemí pro železniční provoz. Domovská stanice vozů se také uváděla Kosovo Polje.
Salonní vozy spadající pod tehdejší podnik Bělehrad se rozlišovaly do dvou skupin 6XX (vozy republikových institucí Srbska) a 7XX (vozy svazových institucí Jugoslávie).
U ubytovacích a stravovacích vozů byla situace složitější. Bufetové a téměř všechny lehátkové vozy patřily jednotlivým podnikům. Naopak všechny jídelní vozy, většina lůžkových a pár lehátkových vozů patřily pod KSR Beograd (Kola za spavanje i rućavanje), i když byly vozy fyzicky přiděleny jednotlivým závodům (Bělehrad, Sarajevo a Záhřeb). V rámci průběžných ekonomických změn na konci 70.let, a snahy o odstranění monopolu KSR, byly vozy rozděleny mezi jednotlivé železniční podniky resp. příslušné domovské stanice. V té době si měl každý železniční podnik vybrat poskytovatele služeb v ubytovacích a stravovacích vozech. V reálu tyto nové společnosti vznikly převážně z místně příslušných závodů KSR. Jen pro podnik Záhřeb začala poskytovat gastronomické služby společnost Croatia express. Podniky Lublaň si provozoval vozy lůžkové a lehátkové vlastní společností TTG Slovenijaturist a od KSR si nechával provozovat jídelní a bufetové vozy. Podnik Skopje si zajišťoval služby ve všech typech vozů kompletně vlastní společností Ferot(o)urist.
» Turnusová potřeba vozů JŽ 1991/92
Po rozpadu Jugoslávie byla inventární čísla vozů v nově vzniklých samostatných železničních správách postupně přeznačeny do nových číselných řad.